ROCK´N´ALL ROLLING STONES

Nejlepší mejdlo? Zaručeně školní sraz po letech. Někdo si rad připomene stavění Eiffelovky ze sirek, jinému dodnes nedá spát jeho první holka ze střední a pro další z nás kouzlo pominulo s posledním vysvědčením na základce. Stouni mají to štěstí, že nemuseli do klukovské minulosti tesklivě pohledět šestapadesát let, protože se jejich přiběh začal psát už tenkrát… to po sobě ještě Jagger s Richardsem házeli houbou. Společně začali tvořit až později. Představte si, že jedni z největších hudebních velikánů popisují tuto dobu jako „nemastné neslané napodobování“. A takhle to dopadlo. „Z praktických důvodů musíme mít šatny na kilometr od sebe – on nesnese ten hluk, co dělám, já ho nedokážu poslouchat, jak hodinu cvičí stupnice. Možná nejsme přatelé, ale jsme si blízcí jako bratři. Bratři se rvou. Nikdo přede mnou nesmí říct o Mickovi křivé slovo. Takového člověka bych klidně podřízl,“ říka fajnšmekr, který se netají například tím, že šňupal popel sveho tatínka. Uvnitř čísla najdete samozřejmě více pikantních momentů. Zkrátka se věnujeme faktografické strénce věci s pečlivostí nám vlastní. Ale potom se připravte na vlnu emocí v rozhovorech a příspěvcích zasvěcenců z tuzemska i zahraničí. Promotér Serge Grimaux vám prozradí, kdo z kapely ho dokáže nejvíce rozchechtat. Road manager Dale Skjerseth zase pootevře dveře zákulisí před vystoupením. Věřili byste, že jinak dokonalá příprava každé show postrádá setlist? Získali jsme pro vás také unikátní interview s tvůrci prvního i posledního (pravě připravovaného) dokumentu o Rolling Stones v Praze. „Nejlépe to asi v našem filmu pojmenoval jeden z pořadatelů prvního koncertu na Strahově: Tehdy jsme prožívali nejkrásnější a nejsvobodnější roky našeho života, akorát nám to nikdo ku•va neřekl, abychom si to pořadně užili,“ uvedl jeden z nich. To máte stejně jako s tou základkou… Tak ať se Kameny valí ještě dlouho!

Lucie Jedličková

6 – 11 | Jak šel čas

Kalendárium skupiny od narození Billa Wymana v roce 1936 až do současnosti.

12 – 15 | Bylo jich pět (a jeden bílý vzadu)

Bylo nebylo, narodilo se v Anglii v různých časech a na různých místech (s jednou výjimkou) šest chlapců, kteří se po všech peripetiích, co jim život připravil, sešli na jednom místě v ten samý čas. Tím místem byl londýnský klub Flamingo v Soho. Tím časem byl 14. leden 1963. Tam skupina The Rolling Stones odehrála svůj první koncert v sestavě, ve které až na dvě změny na postu kytaristy a odchod basového kytaristy Billa Wymana vydržela dodnes. (Ondřej Krista)

16 – 19 | Sůl země

Ne že by předchozí hrátky Jejich Satanských Veličenstev s psychedelií a květinovým popem dopadly tak špatně, jak se často přehání i v táboře samotné kapely. Ovšem návrat k zemitosti a ryzosti představoval pro Stones zároveň správnou cestu k nadčasovosti. Hostinou žebráků započaly rockové lukulské hody. (Tomáš S. Polívka)

20 – 22 | S vyplazeným jazykem

Sedmou dekádu zahájili Rolling Stones sprostou nadávkou někdejším „šéfům“, zhutněnou do jediné písně, vypláznutím jazyka a spoustou výborné muziky. A sčuchli se ku vzájemné pomoci i s Andym Warholem, který jedno z jejich vrcholných alb zavřel na zip. (Tomáš S. Polívka)

24 – 26 | Kapela ve vyhnanství

Samozřejmě v dobrovolném vyhnanství, nejde přece o život. Jenom o peníze. Stones vyhnaly z domoviny přehnané daňové nároky. Navíc vyměníte-li mlžnou a deštivou Anglii za slunnou francouzskou riviéru, kdo by si stěžoval. A britskému rhythm-and-blues se, jak slyšno, výtečně dařilo i v exilu. Tedy zatím. Jenže opravdu nejde o život? Keithovi možná ano. (Tomáš S. Polívka)

28 – 29 | Turbulence v kapele / Pozor, připoutejte se

Na to, že skupina oslavila letos 55. narozeniny, je obdivuhodné, že změn v sestavě proběhlo tak málo. A ještě obdivuhodnější je, že čtyři členové původní sestavy spolu fungují dodnes. Neznám mnoho dvojic, ať už manželských, bratrských nebo obchodních, kteří by to spolu vydrželi tak dlouho. Takže klobouk dolů za vaši výdrž, pánové, i když peníze jsou mocné pojivo. (Ondřej Krista)

30 – 33 | Kamenné laviny do České kotliny

Když u nás Stones vystoupili poprvé, šlo o mnohem víc než „jen“ o koncert vrcholné kapely a rockovou show, jakou země do té doby nezažila. Totiž o pořádně hlasitý důkaz svobody. Později se jednalo už „pouze“ o muziku a špičkový spektákl, ale vždy o svátek, událost. Navíc lehce dotýkanou charismatem Václava Havla. Chystaná šestá návštěva budiž ideální příležitostí ohlédnuout se za předchozími „roll in“.(Tomáš S. Polívka)

34 – 37 | Kam čert nemohl, strčil Stounům ženské

Hezčí polovina lidstva měla kolem kapely i v osobním životě většiny jejích členů dlouhá léta výrazně nadproporční zastoupení. Větší prostor hudba získala paradoxně až v časech, kdy věkový průměr Rolling Stones překročil šedesátku, protože do rockového důchodu se Mick Jagger & spol. ještě dlouho nechystají. (Pavel Víšek)

38 – 39 | Keith Richards & ladění kytary

Pět strun (někdy) úplně stačí… že tomu nevěříte? Keith Richards si už v 60. letech potykal s otevřeným laděním, které tak obdivoval u starých bluesmanů i u Dona Everlyho. (Jan Tesař)

40 – 43 | Šest, dvanáct, pět i jedna díra do… / Nástroje riffových dělníků i virtuózů

Na jaké nástroje a aparatury vznikal nezaměnitelný kytarový sound Stones? Nelze zachytit zdaleka vše, co čtyřem pánům strun prošlo rukama, časopis by nestačil. Soustředíme se jen na ty nejdůležitější šesti-, dvanácti- i pětistrunky. Nejdůkladněji probereme samozřejmě „Keefa“, ale nahlédneme i do nástrojového parku Briana Jonese, Micka Taylora a Rona Wooda. (Tomáš S. Polívka)

44 – 45 | Nástroje pro maestra

Mick Taylor, toť sólista nejznělejšího tónu i technicky nejvytříbenější hry ze všech kytaristů Stones (hosty nepočítaje). Jeho gusto dokazuje i vyrovnaný, „tradicionalistický“, vytříbený a nepřecpaný nástrojový park. (Tomáš S. Polívka)

46 – 47 | Kvalitní dřevo je základ!

Služebně i fyzicky nejmladší kytarista Stones by se nemohl jmenovat příhodněji. Stejně jako „Keef“, stihl i Ron Wood nashromáždit úctyhodné množství výborných nástrojů. Podívejme se jen stručně na pár opravdových „klád“. (Tomáš S. Polívka)

48 | Slza za Briana Jonese

V začátcích vůdčí instrumentalista kapely se zdaleka neomezoval jen na kytary. Ale jeho autoharfy, sitáry, marimby, apalačské dulcimery, harmoniky i saxofony pomineme. Kytary zůstávají těmi nejkultovnějšími nástroji Briana Jonese. (Tomáš S. Polívka)

49 | Stouni v písních a obrazech

Diskografie málokteré skupiny se pyšní tolika hudebními dokumenty z koncertů či turné, jako je tomu v případě The Rolling Stones, ale příspěvek do zlatého fondu videoklipů už limituje skutečnost, že pevné základy rockové legendy vznikaly v letech dávno před zrozením hudební televize MTV. Přesto jsou příspěvky z „mladší doby kamenné“ v této audiovizuální kategorii průkazné. (Pavel Víšek)

50 – 51 | Drogová štvanice

S mírnou nadsázkou lze říci, že Swinging London ve druhé polovině 60. let poháněla turbína na psychoaktivní drogy všeho druhu, z nichž některé nebyly ani kriminalizovány, byť zákazy LSD a dalších látek na sebe nedaly dlouho čekat. Tři členové Rolling Stones tvořili pouze součást tohoto mocného halucinogenního víru, ale když britská policie hledala vhodný cíl, z něhož by udělala exemplární příklad, napadla ji právě skupina, kterou všichni vnímali coby protipól „hodných“ Beatles. (Pavel Víšek)

52 – 55 | Keith Richards & jeho sólovky / Když máš brendy tak akorát

Kdepak, tady nejde o pití vínovice. Brenda byla přezdívka Micka Jaggera, o které drahnou chvíli ani nevěděl. Vznikla v době, kdy ho převálcovaly hvězdné móresy a ostatní ho nemohli vystát. Hlavně samozřejmě Keith. Když pak Mick kapelu rozpustil a dal přednost sólové dráze, byl Richards víceméně donucen situací spáchat také něco svého. (Jan Tesař)

56 – 58 | Ron Wood / Z dílny věčného optimisty

Vnitřní pravidlo Rolling Stones zní jasně: Kapela je vždy na prvním místě. Tímto heslem se zřejmě nejvíce řídil Keith Richards, zatímco jiní (rozumějte Mick Jagger) ho občas porušili. Nicméně každý ze členů někdy využil příležitosti natočit si sólové album. Jedním z nejaktivnějších byl v tomto ohledu „nejmladší“ člen Ronnie Wood, který ve volných chvilkách stihl pořídit sedm studiovek, leč pravda, na prvních dvou prakticky ještě nebyl ve službách Stounů. (Petr Adamík)

60 – 83 | Komentovaná diskografie

Zafixováno „na věky věků“, alespoň těch rockových, do vinylu, magnetických pásů i digitálních kódů. Diskografie Stones působí impozantně, přičemž nejde ani tak o počet řadových titulů, jako spíše skutečných evergreenů. Ať už označíme jako „věčně zelená“ celá alba, nebo jednotlivé písně. Riffy, refrény i štěpné slogany se nápadně tyčí jako monolitické milníky podél cesty populární hudby. Dopřejme si procházku onou impozantní „kamennou zvukovou knihovnou“ od prvních jednotlivých krůčků až k současnému smířenému návratu do hájemství blues. (Tomáš S. Polívka)

84 – 85 | Serge Grimaux: Ten, kdo dává Kameny do pohybu

Koho jiného se zeptat na nastávající koncert The Rolling Stones v Praze, než člověka, který s firmou Bestsport celou akci pořádá? Je jím Kanaďan Serge Grimaux. Již od roku 1991 žije v Praze a kromě toho, že byl v pozadí několika předešlých tuzemských vystoupení Rolling Stones, založil také Ticketpro, první zdejší firmu prodávající vstupenky na koncerty. V současné době z české metropole řídí firmu Intellitix, která nabízí světovým festivalům čipové náramky pro rychlejší odbavení diváků. (Jan Tesař)

86 – 87 | Dale Skjerseth: Jsme připraveni na všechno

Jak to vypadá v zákulisí u Rolling Stones? Jak probíhá jejich příprava na koncert, jaké mají speciální požadavky a v čem se největší kapela na světě liší od těch ostatních? To nám v exkluzivním rozhovoru, který proběhl pár hodin před jejich londýnským vystoupením, prozradil produkční manažer Dale Skjerseth, jenž s kapelou strávil posledních čtyřiadvacet let. (Marcel Anders, překlad Petr Adamík)

88 – 91 | Než se Kameny přivalily do Prahy…

Vystoupení Rolling Stones na Strahově v srpnu 1990 bylo prvním takhle obrovským porevolučním hudebním podnikem u nás, navíc přijela rocková legenda, proto bývá koncert považován za jeden z charakteristických symbolů, které doprovázely pád železné opony v tehdejším Československu. Janu Rubešovi (nynějšímu řediteli video a VOD distribuce AQS, a.s. /Magic Box), který v té době působil v hudebním vysílání Čs. televize, se tenkrát naskytla jedinečná příležitost natočit o kapele dokument Kameny se valí do Prahy a poznat při tom Micka Jaggera a Keitha Richardse hodně zblízka. Po téměř třech desítkách let se s námi ochotně podělil o své vzpomínky. (Leoš Kofroň)

92 – 93 | Nejsvobodnější roky našeho života

Režisér Pavel Jandourek má na kontě nespočet úspěšných dokumentů. Tentokrát mu byl svěřen Českou televizí úkol mimořádné důležitosti – zaznamenat momentální dění kolem turné Rolling Stones, kteří vystupují v Praze možná i naposled. Ale dost o tom v případě těchto nezmarů pochybujeme… Premiéra dokumentu proběhne 30. června ve 20:20 na programu ČT art. (Lucie Jedličková)

94 – 95 | Anketa Čím jsou pro vás The Rolling Stones?

Odpovídají Ivan Hlas, Roman Holý, Ondřej Hejma, Fanánek, Oskar Petr, Jana „Uriel“ Kratochvílová, Xindl X, Michal Hrůza, Michal Pixa, Ivan Vrána, Karel Holas a Lenka Dusilová. (Petr Korál)

96 | Co se říká za kopečky?

Ozzy Osbourne, Alanis Morissette, Amy MacDonald, Cat Power, Brian Fallon, Paul Smith, Serj Tankian a Jakob Dylan. (Marcel Anders, překlad Petr Adamík)

97 | …a nakonec nejvyšší zasvěcenec Vláďa Mišík

Neznám jiného českého interpreta, který by se k The Rolling Stones hlásil hlasitěji než Vladimír Mišík. Také neznám nikoho, koho tvorba dua Jagger-Richards tak výrazně ovlivnila. A neznám jiného zpěváka, který by se projevem – a zvláště v 60. letech – tak výrazně Jaggerovi podobal. I když podle Vladimíra jde o podobnost čistě náhodnou. (Ondřej Krista)

příloha Rock’n’All expres

2 – 5 | Téma: Zrna českého řečiště / Kdo má největší šanci?

Není jednoduché se vyznat v pulzujícím podzemí domácí hudební scény. Ty tam jsou doby, kdy stačilo sledovat média a labely, aby měl člověk přehled o tom, co se kde nového rodí. V současnosti neexistuje jeden návod na úspěch. Někdy se vyplatí sledovat vychozené tradiční stezky, jindy se podaří proniknout pomocí informačních kanálů sociálních sítí, dnešní doba dává možnost zaútočit na domácí fanoušky i z postele vlastní ložnice či kolejního pokoje na druhé straně zeměkoule. (Pavel Zelinka)

6 – 11 | Rozhovor: Public Image Limited / Exkluzivní pokec s Rottenem

Public Image Limited, zkráceně též PiL, letos slaví 40. výročí od svého vzniku. Nové album sice na cestě není, zato však kapela nabízí dokumentární snímek s názvem Public Image Is Rotten, mapující její dlouhou a barvitou kariéru. Kromě toho se na pultech objeví stejnojmenný box set, na kterém kromě klasických čísel nebude nouze o raritní záznamy či dříve nevydané skladby. Je na čase dát na chvíli Sex Pistols stranou a podrobněji se podívat na tu upozaděnou a zcela jistě plodnější část života Johna Lydona. (Petr Adamík)

12 – 15 | Rozhovor: Roman Lomtadze

Hrát s Daronem Malakianem ze System Of A Down v kapele? Nabídka, která se neodmítá! Tak se dá ve zkratce charakterizovat aktuální působiště devětatřicetiletého bubeníka Romana Lomtadzeho, který se narodil v gruzínském Tbilisi a následně přesídlil do České republiky, kde studoval konzervatoř a později působil mj. ve skupinách King Size, Kamil Střihavka & Woo-Doo Band, Laura a její tygři nebo Čechomor. Před necelými jedenácti lety se Roman přestěhoval do USA, kde rovněž hudebně působil (mj. v souborech Send The Sages nebo Xodady). (Milan Říský)

16 – 19 | Rozhovor: Lenny Kravitz / Jak probudit vibrace

Své jedenácté album Raise Vibration vydává Lenny Kravitz až v září, ale nechtělo se mu vynechat celé léto, takže odvážně vyjíždí na turné už teď, bez nového produktu. Řeč se stočí třeba na to, jak probudit ochablou inspiraci, na indiánské příbuzné, ale padne i řada jmen jeho hudebních kolegů, včetně těch, kteří už tu nejsou. Čas běží a není dobré ho nechat jen tak odplynout, ale to Lennymu není potřeba připomínat. (Marcel Anders, překlad Jan Tesař)

20 – 21 | Rozhovor: Zdeněk Vřešťál / Neřež hraje 20 let, Nerez se vrací

Zdeněk Vřešťál je známý ze svého působení ve skupinách Nerez a Neřež, ale hrál také ve skupinách Prvoci, Pedopat, Krausberry či v Kapele Jarka Nohavici. S Vítem Sázavským v současné době slaví dvacet let kapely Neřež a chystá návrat slavné skupiny Nerez, v níž hráli se Zuzanou Navarovou. (Roman Jireš, ČTK)

22 – 25 | Recenze

Harlej, Ry Cooder, Parkway Drive, alba Restoration a Revamp (písně Eltona Johna a Bernieho Taupina), Ceramic Dog, Frank Turner

26 – 27 | Live

Nick Mason’s Saucerful Of Secrets, Pere Ubu, Bobby McFerrin, The Grandmothers Of Invention

28 – 29 | Ze společnosti

Tři sestry 33 let Open Air, Praha, Ledárny Braník, 18.-19. 5. 2018 (Michal Straka)

30 – 31 | Korálův atol