ROCK HISTORY 1998

Když se ohlédneme za naším průletem devadesátkami, nelze si nepřiznat, že už tu nostalgicky adrenalinovou jízdu napříč rockovými krásami i pády máme téměř za sebou. A snad neprozradím příliš, ale... V interním redakčně-vydavatelském kroužku čím dál intenzivněji debatujeme o tom, jestli má cenu pokračovat společně ještě o dekádu dále. Zajímavé muziky, která utvářela dobového ducha, ale i silných tvůrčích zásahů stále živoucích legend se najde vždycky dost a nás by to určitě bavilo. Marná sláva, čas opět trhnul kalendářem a bavíme se tu o éře, od které už také uběhlo čtvrtstoletí. A to už je zase kus historie! Podstatné samozřejmě je, jestli by to bavilo i vás, čtenáře. To jsme ale provedli obsáhlý (byť jistě opodstatněný) úkrok stranou od úvodního souvětí.

Původně jsem mířil k tomu, že pohledem z výšky se toho v devadesátkách odehrálo v rocku moc a moc: jsou tu ročníky, ve kterých jsme kvůli monumentálním milníkům téměř nestíhali širší kontext (neméně zajímavých) okrajovějších alb. Možná vás na první dobrou napadne rok 1991, ale neméně úderný byl také rok 1999! V polovině dekády zase až absurdně probublávalo křížení žánrových novotvarů, které nebylo snadné smysluplně spoutat na pár desítek stran... A jakou elegantní zkratkou že se nyní naladíme na aktuální vydání s podtitulem 1998? V rámci vzpomínkového optimismu by mě to předem vůbec nenapadlo, ale při skládání obsahu vyšlo najevo, že šlo o jeden z méně výrazných ročníků této dekády. Nějaká ikonická a dějinotvorná nahrávka se přísnějším metrem vzato neurodila snad žádná, mnoho velikánů si vybíralo oddechový čas mezi řadovkami (které se pak vyrojily třeba hned napřesrok), najednou se v míře dříve nezaznamenané množily sólovky umělců, s nimiž jsme se dříve setkávali v rámci mateřských skupin. Celý mytický rockový kolos se v tu chvíli pohyboval způsobem téměř evokujícím tektonický drift pevninských desek.

A přitom se toho stále v rocku odehrálo (ehm...) moc a moc. Využili jsme této konstelace k tomu, abychom se – při obligátním zachování věrnosti dění ve druhé půli devadesátek – zase trochu více zaměřili i na hlubší dějepisná patra, kterým se série Rock History věnovala na počátku. Zásadní je v tomto ohledu například materiál Honzy Tesaře o sběratelských boxsetech a kompilacích drahocenných rarit, jichž se právě v té době začalo objevovat stále víc. Není jistě náhoda, že kapitáni hudebního průmyslu vycítili v tomto konceptu další obchodní příležitost – a na rovinu, podobné kolekce jsou jistě sympatičtejší než například donekonečna recyklované best of výběrovky, přes které vedla cesta do fanouškovy peněženky mnohem přímočařeji a pohříchu i daleko častěji. Posuďte sami, jak do této mozaiky úvah zapadá teze ze zmíněného článku: „V roce 1998 dosahoval hudební průmysl vrcholu ‚zlatého věku‘ CD a tržby zaznamenaly kolem 2,36 miliardy prodaných kusů, přičemž trh stále rostl.“ Zkrátka, trocha konstruktivní skepse nemůže nikdy uškodit, ale žádná nuda to rozhodně nebyla. Příjemné počtení!

MICHAL HUSÁK