ROCK HISTORY 1994

Tohle vydání, obrazně řečeno, pronásledovala série morových ran skoro jako v biblickém Egyptě. Nebudu se podrobněji šířit o osobních malichernostech, ani o bizarním až tragikomickém incidentu, kdy bylo vykradeno zázemí naší vydavatelské firmy. Podstatný je až výsledek, a proto především přijměte omluvu za neobvyklé zdržení oproti avizovanému termínu, se kterým k vám tentokrát Rock History přichází. Co ovšem se vší vážností opomenout nemůžeme a nechceme, je poklonit se před branami věčnosti. Uprostřed příprav Rock History 1994 nás zasáhla zpráva z nejsmutnějších. Svůj dlouhý a nesmírně statečný boj s fatálním onemocněním prohrál Pavel Víšek, ústřední pilíř a dobrá duše našeho týmu. Svou láskou k hudbě a obětavostí, s níž se věnoval této práci až do posledních zbytků sil, nás bude napořád inspirovat.

Editorial bývá obvykle věnován především letmému představení náplně ročenky. Vezměme to tentokrát z trochu jiného úhlu, někdy je totiž bezmála stejně důležité i to, co obsaženo není... Jak už to na světě často chodí, nemůže se dostat na každého a prakticky vždy je finální výběr otázkou priorit, potažmo kompromisů. Překotné výboje trendových vlnek, žánrů a škatulek v rámci rockové scény kolem poloviny devadesátých let jsou však mimořádné svou mnohostí a vzpírají se uzavřenému výčtu. Dosud nikdy jsme v obsahu neměli tolik souhrnných materiálů – spíše telegrafických přehledů a koláží, jejichž pomocí se snažíme zachytit alespoň symbolicky co nejvíc odstínů a barev rockové produkce s vročením 1994. Přesto jsme v průběhu příprav zas a znovu naráželi na další zlaté žilky – alba, která jsme v přípravné fázi s těžkým srdcem oželeli, pravda, na některá rovnou zapomněli... ale která by byl hřích úplně opomenout! Jak daleko to došlo, ilustruje strana 77.

Dalo by se podobným způsobem pokračovat ještě dlouho... Stále další kapely a desky se při procházení archivů vemlouvavě připomínají i ve chvíli, kdy dopisuji tyto řádky s vědomím, že už měla být data na své virtuální cestě do tiskárny: třeba grungeoví Bush... V nejrozsáhlejším materiálu tohoto vydání pro ně nezbylo místo. Snad proto, že nepocházejí ze Seattlu, nýbrž z Británie, také je pravdou, že už byli spíše „post“ a jejich příslušnost k žánru nesla jisté parametry epigonství... Ale marná sláva – debutu Sixteen Stone se v Americe prodalo 6 milionů kusů a další více než milion jinde po světě!

S tuzemskými poklady to nebylo o moc jiné. Domácí scéna má v Rock History 1994 více než vydatné zastoupení, možná nejsilnější ze všech dosud vzniklých ročníků. A přesto zůstala pod čarou řada pamětihodných kapel a nahrávek, jimž bychom v principu nějakou tu stránku (či dvě) s radostí věnovali: Buty, Priessnitz, Toyen, Insania, Vanessa, Kurtizány z 25. avenue, Dorota BB...

Ale obraťme už list a vydejme se o tři dekády nazpět. Jako symbolická tečka za celým obsahem se v samém závěru nachází připomínka památné inscenace Jesus Christ Superstar. Kouzlem nechtěného je právě toto pokračování Rock History celkově 33. v pořadí. Snad vás ona výprava bude fascinovat tak jako nás, když jsme tento sborník po střípcích skládali.

MICHAL HUSÁK